_________________________________
Ležím v pelíšku schoulená a jen se dívám.
Vlasy co neposlechnou ti padaj´do očí.
V očích soustředěný výraz, napětí vnímám
Tvé ruce zhmotnit zázrak dokáží.

*

Na rukou duhu máš a od lepidla bradu
Tvé ruce právě tvoří malý svět.
Pod tvými prsty roste brána hradu,
mohutná pevnost, strom a nebo květ.
*

Té malé dívce, co právě svíráš v dlaních
– ne nežárlím, ani trošičku
zčervená líčko, když jí štětcem hladíš.
Já tiše čekám – už jen chviličku.
*

Jen co z kousku tmelu, co nudně vypadá
jak zázrakem sukénku pro ni vytvoříš
jemnou a lehkou, jíž vánek nadzvedá,
já polehoučku přisunu se blíž…
*

Máš rozpačitý úsměv a omluvný tón hlasu,
když odkládáš barvy a leháš ke mně zpět.
Já jsem šťastná lásko. Chci poznat Tvých snů krásu.
A teď mě hladí ruce, jež umí stvořit svět.
_______________________
Fotka od cm_dasilva z Pixabay