Praha – stanice metra Vyšehrad – Květen 2010 – pátek/sobota
Na téhle stanici jsem sloužila naposledy někdy loni.
Nastupuji v 17:50 a přebírám si od stálého kolegy, který je zde dnes mým nadřízeným, klíče od své „boudy.“
Zapínám PC, zapínám topení, vyplňuji … číst dál
Práci v téhle firmě jí našel táta. Neptal se jí. Proč taky? Neptal se jí nikdy na nic. Vnímala, že je pro něj obrovským zklamáním. Chtěl z ní mít statečnou samostatnou holku. Ve třech letech jí hodil do bazénu, aby se naučila … číst dál
Budík na mobilu se rozezněl. Displej ukazoval 23:45 a datum 17. 4. 2023. Monika se rozhodla. Nenechá nic náhodě! Oblékla si teplý svetr a popadla tašku, ve které měla láhev vody, termosku s kávou, šest šunkových sendvičů, tři jablka a kousek čokolády. Navrch položila knížku, … číst dál
Její život byl předurčen, tak jako všem, už při jejím narození.
Byla strážkyní odjakživa. Noční strážkyní jeskynního labyrintu, kterého využívali jiní k dosažení svých cílů a úkolů, které znali zase jen oni. O těch úkolech, ale ona nic nevěděla. Je zbytečné znát cíle … číst dál
Martin spěchal tichou ulicí. V duchu si nadával. Věděl, že bude muset dneska ráno extrémně brzy vstát a připravit slíbenou zakázku pro VIP klienta, a přesto si šel lehnout až po půlnoci. Ale nemohl jinak. Dávali další díl seriálu „Vražda v nočním baru“ a ONA byla prostě … číst dál
„Držte se ve skupinkách, tak jak jsem vás včera rozdělila. Tady máte pracovní listy a během procházky po zoo budete odpovídat na otázky. Odpovědi si musíte najít sami u informačních tabulí u výběhů. Skupina, která odpoví správně na nejvíc otázek dostane jedničku a pochvalu … číst dál
Ahoj vespolek stateční bojovníci. Rozhodla jsem se otevřít úložiště dokumentů a kroniku cechu Pánů z Rumové Lhoty i tady, aby k ní měli přístup i odpůrci sociálních sítí, jako je facebook.
Pro nováčky : Třetinu našeho cechu tvoří lidé, kteří přišli společně z jiné onlinové hry … číst dál
Povídka Halloweenská
***
Děti vtrhly rozjařeně do předsíně.
„Babi, dědo, to vám byla paráda! Šly jsme se strašidelným průvodem přes celý Žižkov. A paní Nováková vypadala jako čarodějnice a ten kluk ze sousedního vchodu dělal kostlivce.“
„Takže vypadali jako obvykle,“ poznamenala suše … číst dál
Lidi jsou vážně děsní zoufalci. Já nevím, co by si bez nás počali. Jediné, co dokáží – to se jim musí uznat – dokáží otevřít tu velkou bílou krabici, kde je vždycky něco dobrého. Jen by ji mohli otvírat častěji. … číst dál