
Moje maminka je bývalá knihovnice a jazyk český a literatura jsou pro ni posvátné. Když jsme se ve škole učili o Janu Nerudovi, tak si maminka posteskla, že se z Prahy stalo anonymní megaměsto a že už tu člověk na … číst dál
Praha – stanice metra Vyšehrad – Květen 2010 – pátek/sobota
Na téhle stanici jsem sloužila naposledy někdy loni.
Nastupuji v 17:50 a přebírám si od stálého kolegy, který je zde dnes mým nadřízeným, klíče od své „boudy.“
Zapínám PC, zapínám … číst dál
Za prvé – Začněte se připravovat už v dětství a neohrnujte nos nad mladším bratrem, který nenosí domů pokaždé vyznamenání, jako vy, ale naopak tráví každé prázdniny přípravou na reparát. V dospělosti totiž zjistíte, že jedničky ze ZŠ jsou úplně … číst dál
„Prosím Vás..!!!“
Před mou kukaní ve vestibulu stojí vetchá a drobná stařenka s obrovskou taškou.
„Nevíte, kde jsou ti bezdomovci?“
Vyjeveně na ni zírám…
„Ti, jak tu vždycky venku sedí“, (napovídá mi). „Víte, já jsem jim koupila nějaké potraviny a … číst dál
Probíhám křivolakými uličkami kolem hřbitova a hledám budovu označenou tajemným symbolem – hurá mám jí. Dveře jsou otevřené, za sklem spí strážce. Proplížím se dveřmi a zmizím v bludišti úzkých chodbiček a desítek zamčených dveří, konečně najdu ty správné, vylovím … číst dál
Předjaří únor 2013
Dneska dopoledne jsem vyšla před dům. Nadechla jsem se – a najednou to tu bylo. Každý rok se to opakuje zas a zas a pořád stejně silně. Je to ta chvíle, kdy opadnou mrazy, v závanu větru … číst dál
Facebooková úvaha z 13. 12. 2017
Bylo mi asi 10 let, byly cca 3:00 a já stála v pokoji u okna a koukala jsem se na hvězdy. Spát jsem nemohla, protože, když jsem si lehla, tak mě při dýchání strašně … číst dál