Styl: Rozhovor

Osoby: Dobrodruh a Italský prodavač zmrzliny

Místo: Sklep

Téma: Co se jednou stane, nelze změnit..

*************

-Je tady někdo? Vylez, já se tě nebojím! Můj bratranec je boss klanu Černé ruky, patří mu západní část Neapole. Jestli si na mě něco zkusíš, tak zemřeš na dně zálivu s betonovou botou! Vylez ty zloději!

– Já nejsem žádný zloděj!

– Madona mia!!! Je tady! On tu opravdu je!!! Bandito, mordýro! Ne, nezabíjej mě! Mám ženu a živím sedm dětí a žena čeká osmé a moje stará churavá matka je na tom zle!

– Říkám, že nejsem zloděj!

– Tak kdo jsi a co děláš v mém sklepě?

– Já jsem… hmmm… archeolog.

– Ó Dios to je ještě horší! Archeolog? Ta sebranka co rozvrtává celou mou krásnou rodnou Itálii, až je v ní víc děr, než v ementálu? Co děláš lumpino v mém sklepě na led?

– Proč máš ve sklepě led?

– Jsem prodavač zmrzliny.

– A proto máš ve sklepě led? Copak máme středověk? Na zmrzlinu jsou už přece elektrické zmrzlinovače a mrazáky.

– Já jsem POCTIVÝ zmrzlinář ze staré školy! Žádný podvod s elektřinou. Pravý led z alpského ledovce! Každý rok mi ho vozí švagr bratrance mé tety z druhého kolena!

– Aha, proto je tu taková zima.

– Ještě pořád jsi mi neřekl archeobandito, jak a proč jsi se dostal do mého sklepa.

– Tady tou dírou.

– Diabolo! Ty jsi mi vyboural díru do zdi!!!!

– Jenom malinkou.

– Jsem žebrák! Děti budou sirotci a moje ubohá María vdova! Co jsi to udělal ty mizero? Tou dírou sem přijde teplý vzduch a všechen led se roztaje. A nebude zmrzlina a bude hlad!

– Jde o obrovsky důležitý nález. Musel jsem se sem dostat!

-Jaký starý krám může být důležitější, než život mé ubohé rodiny? Ó moje chuděrky bambino.

– Jestli to najdu, tak vše napravíme. Jde o starý Magický artefakt z roku 500 až 600 před Kristem! Má obrovskou cenu.

– A proč jsi ty chytráku nepřišel za mnou abych tě za malý peníz pustil do svého sklepa dveřmi?

– Noooo… Nenapadlo mě to. Víš, není to v mém oboru obvyklé. Kolegové Doktor Jones ani Lady Croft si nikdy nepůjčovali klíče od sklepů.

– No dobrá a jak víš, že je to zrovna v mém sklepě?

-Není o tom pochyb. Mám mapy. Deníky. Zápisky v několika již zapomenutých jazycích. Celé generace vědců a archeologů na tom pracovaly, aby to našly.

– Sí – ale jestli to najdeš v mém sklepě, tak mi dáš polovinu toho, co za to dostaneš. Já si za to opravím díru ve zdi a koupím nový led a z mojí ženy nebude vdova a moji bambinos nebudou sirotci.

– Nooo… Ono to má nevyčíslitelnou cenu.

– Takže kolik?

– Má to cenu kulturní a taky je to jeden z nejlepších objevů lidstva. Když to najdu a použiji podle prastarého návodu, tak bude zeď zase spravená a led zpátky, jako by se tu nikdy nic nestalo.

– Co je to za nesmysl? Co se jednou stane už nejde vrátit!

– Ale ano s tím starým artefaktem ano.

– A není to černá magie? Dílo ďáblovo?

– Ne je to jen prastarý stroj ovlivňující čas. Můžu tě s ním přenést i zpátky do školy. Budeš se líp učit, uděláš si vysokou školu a bude z tebe inženýr, nebo architekt a tvoje žena bude nosit šperky ze zlata.

– Aha, tak dobrá, to by se jí určitě líbilo a kde ta věc je?

– Je tu nějaká stará cihla s reliéfem posvátného draka?

– Ne.

– Vážně ne? To není možné. Mapy přece nelžou. Kreslili je mistři.

– Přeci znám svůj sklep. Ukládal tu led už můj otec a jeho otec a jeho otec. Je tu jen jedna cihla se strašně hnusným vytlemeným psem.

– Kde je?

– Tamhle v rohu.

– Ano, to je ona! To je posvátný drak pramene času!

– Kretino, co to zase děláš? Nestačí ti, že jsi mi rozbil už jednu zeď?!!!

– Podívej, tady to je! Máme v rukách osud celého lidstva. Můžeme zvrátit všechny války a katastrofy, co se kdy staly.

– Sí – ale nejdřív oprav tu zeď a pak ty šperky pro moji krásnou Maríu.

– Jo počkej chvilku. Tady ten kruh se musí pootočit, aby sem zapadl ten výstupek a pak nastavíš tady na té kružnici čas.

– Nevidím tam žádná čísla.

– Ani nemůžeš. Tehdy přeci ještě neexistoval současný kalendář. Musíš vědět jak nastavit čas podle postavení hvězd a planet.

– A ty to víš?

– Jistě že ano. Mám doktorát z astronomie, archeologie, dějepisu, zeměpisu a čestné členství v klubu tlumočníků starých jazyků.

– Já si stejně myslím, že je to blbost. Čas vrátit nejde. A ty mi teď zaplatíš tu zeď a rozteklý led a ušlý zisk, nebo zavolám karabiniery!

– Ale notak, věř mi – bude to fungovat. Ještě jedna otočka. Ták……… Cvak!

…

– Je tady někdo? Vylez, já se tě nebojím! Můj bratranec je boss klanu Černé ruky, patří mu západní část Neapole. Jestli si na mě něco zkusíš, tak zemřeš na dně zálivu s betonovou botou! Vylez ty zloději!

– Já nejsem žádný zloděj!

– Madona mia!!! Je tady! On tu opravdu je!!! Bandito, mordýro! Ne, nezabíjej mě! Mám ženu a živím sedm dětí a žena čeká osmé a moje stará churavá matka je na tom zle!

– Říkám, že nejsem zloděj!

– Tak kdo jsi a co děláš v mém sklepě?…